Jak v povodí Sály (DE), tak také v povodích Vltavy a Ohře (CZ) existuje velké množství přehradních nádrží a prostor pro zachycování povodní, které hrály během minulých povodňových událostí významnou roli při redukci vrcholu povodňové vlny. Spolkový ústav pro výzkum vodních toků (Bundesanstalt für Gewässerkunde) prováděl ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka a společností AquaLogic rozsáhlé simulační průzkumy za účelem vlivu českých (na Vltavě a Ohři) a durynských (na Sále) retenčních prostor na extrémní povodňové události na Labi.

Průzkumy ukázaly, že jak opatření pro zachycování povodní na Ohři a Vltavě, tak také řízení přehradních nádrží na Sále zajistily, že na celé německé části Labe během povodně v lednu 2011 došlo ke zřetelně nižším stavům vody. Průměrný úbytek se pohyboval v rozmezí 1,04 m na úrovni hladiny v Ústí nad Labem a 33 cm na úrovni hladiny ve  Wittenbergu. Tak bylo možno značnou mírou přispět ke snížení ohrožení povodněmi.

Průzkum také potvrdil, že všechna opatření, která mají kladný vliv na české povodí Labe, se pozitivně projevují také na německém úseku Labe. Zejména u vodočtu v Neu Darchau (cca 540 km od česko-německé hranice) byla povodňová událost roku 2011 zredukována z padesátileté povodně na pětadvacetiletou.

Summary for 2011 (german only):

Calculation for 2002 and 2006 (german only):

Summary of all calculations (german only):

Odpovědní partneři: Spolkový institut pro hydrologii, BfG, DE; Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., VUV, CZ; AquaLogic Consulting, CZ; Ministerstvo zemědělství, ochrany přírody a ivotního prostředí státu Duryòsko, TMLFUN, DE